Džehenem - Dušan Čater

Povídky s názvem Džehenem (turecky peklo) od slovinského spisovatele Dušana Čatera mi trochu připomínají filmy na Dvojce. Jejich tvůrce znají jenom největší fajnšmekři a nejlépe jim rozumí ti, jichž se dané téma přímo dotýká. Pro ostatní nemají většinou dostatečně atraktivní informační hodnotu a tím pádem je často nedokáží docenit. Nicméně i taková (a právě taková) díla mohou člověka duševně oslovit stejně důrazně jako Čaterovo Peklo. Navíc pokud jsou v tak skvělém provedení. 


O podobě pekla máme všichni nějakou představu a pokud po něm někdo pojmenuje knihu, děláme si na základě toho jistý obrázek o jejím obsahu. Když jsem nad tím přemýšlela, došlo mi, že peklo není nic univerzálního, ač se tváří, že má jasně danou podobu. Moje peklo může být jiné než vaše a zároveň jiné než peklo někoho dalšího. V těchto povídkách se autor zaměřil na život cizinců ve svém rodném Slovinsku. Jak uvádí v anotaci knihy, nesnažil se Slovinsko vykreslit jako peklo pro imigranty. Spíš než země samotná onen pocit pekla vyvolává zdánlivě nepřekonatelná bariéra mezi různými kulturami.

Netopýr - Jo Nesbø

Většinou ignoruju věci, které jsou momentálně v kurzu a dostávám se k nim někdy až po letech, kdy ten největší humbuk dávno utichl. Můžu si tak v klidu vychutnat kompletní série knih nebo seriálů, nesnáším totiž ČEKÁNÍ NA DALŠÍ DÍL! Jo Nesbø na tom byl u mě úplně stejně. Když u nás MOBA v roce 2008 vydala Netopýřího muže, vůbec jsem to nezaregistrovala. Severská literatura u nás byla ještě velká neznámá. V roce 2013 Nesbøho začala vydávat Kniha Zlín. To mi sice neuniklo, protože měli slušnou reklamní kampaň a zároveň jsou jejich knihy krásně zpracované, ale přesto mi ani tehdy Nesbø nekápl do noty. Po pár stránkách letěl Netopýr do sekce "odloženo na neurčito". Nicméně začátek letošního roku se u mě nese čistě v severském detektivním duchu, takže Nesbø dostal druhou šanci.


Netopýr začíná odletem osloského kriminalisty Harryho Holea do australského Sydney, kde se má podílet  na vyšetřování vraždy norky Inger Holterové. Když tým začne odkrývat další neobjasněné mordy a zmizení s podobným scénářem, dojde Harrymu, že jsou nejspíš na stopě sériovému vrahovi. Vypadá to, že ho před hledáním pravdy nic nezastaví, ale Harry Hole je muž, který za tváří sympaťáka skrývá mnoho démonů, jež mu znesnadňují život. Jedním z nich je bohužel i alkohol.

Vánoční koleda - Charles Dickens

Ze všech těch milionů příběhů, které kolem nás během roku projdou, mají ty vánoční největší kouzlo. Vánoce by měly být svátky klidu a pohody. Právě v tomto čase bychom si měli vzpomenout na své blízké, kteří tu s námi již nejsou, nebo podat pomocnou ruku bytostem (je jedno jestli lidem nebo zvířatům), které se z nějakého důvodu nemají tak dobře jako my. Bohužel v dnešní splašené době začíná tradice poklidných Vánoc pokulhávat. Materiální stránka tu krásnou duchovní úplně převážila. Jako kdyby to všechno bylo jen o dárcích. Jistě, o dárcích to je především pro děti, u nich je to pochopitelné, jenže i nám dospělým ten původní smysl Vánoc často uniká. Proto jsem pro dnešní článek vybrala knihu, jejíž příběh je sice vánoční, ale skrývá v sobě poselství poukazující na to, že jsou na světě důležitější věci než peníze. Třeba ohleduplnost, pochopení, poctivost nebo jen obyčejný úsměv.

Starý Scrooge je lakomec. Jeho chorobná posedlost penězi je všeobecně známá, proto se mu každý snaží vyhnout. Svého úředníka Boba Cratchita nutí pracovat i o Vánocích, které z duše nenávidí. Když ho jeho synovec přijde pozvat na vánoční večeři, hrubě ho odmítne a pošle ke všem čertům i s celými Vánoci. To ještě netuší, co se na něj chystá. V noci ho navštíví duch jeho mrtvého obchodního partnera Marleyho, který zemřel před sedmi lety o Vánocích. Scrooge vidí, že duch je obtěžkán obrovskými řetězy. Zdá se být velmi nešťastný. Zeptá se ho tedy, proč neodejde do říše mrtvých. Marley mu vysvětlí, že odejít nemůže, protože každého chamtivého člověka čeká po smrti krutý osud. Musí do konce svých věků vláčet těžké řetězy, symbolizující jeho hamižnost a u toho se dívat na trpící lidi, kterým nemůže pomoci. Zmíní se, že Scroogeho řetězy jsou už teď stejně velké jako ty jeho a to má ještě pěkných pár let života před sebou. Scrooge se vyděsí, ale Marley mu prozradí, že přišel proto, aby mu pomohl tento zlý osud odvrátit.

Písečný muž - Lars Kepler

Spisovatelské duo Lars Kepler to se čtenáři prostě umí, o tom se každý příznivec severské krimi nejspíš už dávno přesvědčil na vlastní kůži. Písečný muž je jejich čtvrtou knihou s komisařem Joonou Linnou v hlavní roli. Tentokrát ho čeká znovuotevření případu, který uzavřel před třinácti lety zatknutím sériového vraha Jurka Waltera. Ten byl následně odsouzen k doživotnímu pobytu na psychiatrii. Když se ale teď po tolika letech náhle objeví mladík, který měl být jednou z Jurkových obětí, vyvolá to samozřejmě velké množství otazníků.


Hned na začátek chci říct, že z knih Larse Keplera naprosto kvetu! Žádné jiné knihy ve mně nevyvolávají tolik protichůdných pocitů. Na jednu stranu jste uchváceni příběhem, který je tak napínavý, že toužíte číst jako robot ve filmu Číslo 5 žije a na druhou stranu vás vytáčí k nepříčetnosti nedotažené detaily děje, které možná nestály za pozornost autorům, ale vy je zkrátka vidíte, protože jste hnidopich.

Eragon - Christopher Paolini

Fantasy knihy jsou jedním z mých neoblíbenějších způsobů, jak na chvíli uniknout z reality. Ne, že by ta realita byla k nepřežití, ale občas...znáte to. Eragon a jeho dračice Safira šli až doteď mimo mě. Měla jsem mylnou představu, že tahle kniha nejspíš nebude za moc stát, protože jí autor napsal jako patnáctileté ucho. Když se mi dostala do rukou, čekala jsem pohádku o dracích a nějakých kouzelných postavičkách. Chyba. Už na straně 10 jsem věděla, že jí nedám z ruky.


Patnáctiletý Eragon žije se svým strýcem a bratrancem na farmě nedaleko městečka Carvahall. Jednoho dne najde při lovu v Dračích horách zajímavý modrý kámen. Nikdy takový neviděl, ale kdyby se mu ho podařilo výhodně prodat, mohlo by jim to zajistit jídlo na pár týdnů. Jenže kámen nikdo nekoupí.. Při zmínce, že byl nalezen v Dračích horách, dává místní obchodník okamžitě ruce pryč. Když se z "kamene" později vylíhne roztomilý malý dráček, Eragon pochopí, jak velké měl štěstí, že ho neprodal. Draky znal z příběhů carvahallského vypravěče Broma. Věděl, že to kdysi byli úctyhodní a výjimečně inteligentní tvorové, ale doby Dračích jezdců dávno pominuly a jejich draci se staly legendami. A jemu teď jedna taková malá legenda pobíhala po pokoji a mrkala na něj svýma obříma modrýma očima. Dal jí jméno Safira. Zpráva o dračím vejci rychle dorazí přes celou Alagaësii až k samotnému krutému králi Galbatorixovi. A jelikož ten by o draka ve svých službách velmi stál, posílá svoje nohsledy, aby mu ho přivedli. Díky těmto netvorům přichází Eragon o všechno, co měl kdy rád. Následně se s Bromem a Safirou vydává na cestu, jejímž cílem je pomsta.

Pražský kabalista - Marek Halter

Pražský kabalista od francouzského spisovatele Marka Haltera je zatím mů poslední úlovek z Levných knih. Nalákala mě anotace slibující historický román z pražského židovského města v době vlády Rudolfa II.. Příběh o Golemovi se mi vždycky líbil a jsem ráda, že ho můžu mít v knihovně v tak kvalitním provedení.

Hned na začátku mě zaujala postava vypravěče, který je už několik století po smrti. Autor se v knize stylizoval do Davida Ganse, žáka a přítele uznávaného myslitele rabiho Löwa (známého také jako Jehuda Ben Becalel nebo pražský Maharal).. Davidovými ústy vypráví o událostech, které předcházely vytvoření legendárního Golema. Ten měl chránit pražské židovské město před křesťanskými výpady. Zároveň nám přibližuje postavu  rabiho Löwa nejen jako génia své doby, ale i jako obyčejného člověka z masa a kostí, jako otce a dědečka.

Pražský kabalista je kniha, u které každý milovník historie dostane za málo peněz opravdu hodně muziky. Marek Halter  mistrovsky oživil obyvatele rudolfínské Prahy i její úzké tmavé uličky. Čtenář tak snadno zapomene, že čte historický román a bude mít pocit, že má před sebou literaturu faktu. Samotný příběh je velice čtivý a poskytuje spoustu příležitostí k zamyšlení. Obsahuje také  popis fungování tehdejší společnosti i židovského města. To díky rozsáhlým stavebním úpravám při asanaci na přelomu 19. a 20. století sice vypadá už podstatně jinak, nicméně autor se opírá o reálie a mnoho z uvedených míst můžeme navštívit i dnes. Kniha není zaměřena výhradně na Golema. Zahrnuje v podstatě celou rudolfínskou éru, takže se kromě samotné legendy seznámíme i s mnoha souvislostmi, např. děním kolem císaře Rudolfa II., který byl velkým nadšencem do alchymie a astronomie. Velmi zajímavě je zde popsána osobnost matematika a astronoma Johannese Keplera nebo některé židovské svátky a obyčeje.