17. června 2014

Nicholas Shakespeare - Dědictví

Proč začít chodit na cizí pohřby?

Ne všichni lidé hodlají svůj majetek po smrti odkázat svým drahým příbuzným. Christopher Madigan odkázal svoje jmění štěstěně a tak, když se Andy Larkham omylem objeví na jeho pohřbu, zdědí po Madiganovi část jeho majetku. Co myslíte, dokázali byste přijmout dědictví po člověku, kterého jste ani neznali a na jeho pohřbu jste se ocitli ne/šťastnou náhodou?

Andy Larkham pracuje v nakladatelství Carpe Diem jako editor a jeho druhá profese je smolař. Je to takový ten klasický neprůbojný stydlín s mizerným sebevědomím, který si neumí nikdy dupnout a všichni včetně šéfa i partnerky s ním dokonale zametají. Naproti tomu nebožtík Madigan byl sice za života nehorázně bohatý, ale štěstí a lásku jediné dcery si za peníze koupit nedokázal. Celý život hledal svoje místo na světě, podobně jako dosud Andy.


Tragédie s trvalými následky

Andy se odmítne smířit s tím, že by měl získat obrovské bohatství aniž by se dozvěděl něco o jeho prvotním majiteli. Díky nejlepšímu příteli Davidovi, který Andymu něžně závidí, začne získávat informace o Madiganově původu. Andy osloví Madiganovu hospodyni Maral, dědičku druhé poloviny Madiganova majetku, která s Madiganem žila téměř 30 let. Od ní zjistí většinu podstatných věcí o jeho životě. Léta zamlčovaná pravda vyjde konečně najevo i když do slova a do písmene s křížkem po funuse. 

Je to dojemný a silný příběh, tragédie jednoho života, ve které se ukazuje tak divoká směs lidských vlastností, že z toho místy na člověka padá úzkost. "To přece ne, takhle to být nemá, to se nesmí stát!", chce se vám křičet, hlavně ve chvílích, kdy je ve hře dětská duše, která trpí za problémy dospělých, přitom sama vůbec za nic nemůže. Tak to ale bohužel většinou bývá, je to koneckonců příběh ze života. 

Andy by se Madiganovi rád alespoň symbolicky odměnil, proto začne sepisovat jeho příběh. Základní osnovou je mu nevydaná kniha jeho učitele Furnivalla, na jehož pohřeb nestihl dorazit včas.

V jednoduchosti je síla


I přes soustavné prolínání přítomnosti s minulostí se Andyho patálie s dědictvím odehrává v Londýně v roce 2005. Román Dědictví je psaný v několika příběhových rovinách, ale velice příjemně. Čtenář se podívá hned na několik kontinentů bez toho, aby se v  knize byť jen  na moment ztratil a nestane se mu to ani když postavy mění svá jména. Napínavý děj způsobuje, že se od knihy těžko odchází, stále chcete vědět víc. Nikde nejsou žádná zbytečně okecávací místa, každá informace je užitečnou vstupenkou do příběhu. 

Perfektní charakteristika postav dovoluje udělat si jasný úsudek o jednotlivých aktérech. Líbila se mi přítomnost jedné postavy, která vás oblafne úplně stejně jako svoje knižní kumpány. Ten člověk je taková až nehorázná figurka. Od první chvíle, kdy se objeví, víte, že není něco v pořádku, ale nemůžete za boha přijít na to, co tam tak smrdí.
  

Pravý Shakespeare

Nicholas Shakespeare není žádným spisovatelským nováčkem. Je u nás neznámý, podobně jako spousta skvělých zahraničních autorů. Dědictví je jeho první román, který vyšel v Češtině, ale jinak autor píše od roku 1984, jeho knihy byly již přeloženy do 20ti jazyků a zaznamenal množství profesních úspěchů. Jeho román The Dancer Upstairs byl v roce 1997 Asociací amerických knihoven zvolen nejlepším románem roku a v roce 2001 se pod stejným názvem dočkal zfilmování Johnem Malkovichem (v České republice se film promítal pod názvem Tanečník seshora). Nicholas Shakespeare strávil jako syn diplomata velkou část života cestováním po Dálném východě a Jižní Americe, v současné době žije a píše v Oxfordu.

Určitě vás zajímá, jestli je autor nějak spřízněný se slavným Williamem Shakespearem a já vám prozradím, že je. Je dokonce jedním z jeho přímých potomků.

Vydalo nakladatelství Kniha Zlín v roce 2014, 328 stran
Z anglického originálu Inheritance přeložila Magdalena Hamšíková

Za poskytnutí e-knihy k recenzi děkuji knihkupectví Palmknihy.cz

12 komentářů:

  1. Moc pěkná recenze! Knihu si určitě přečtu. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, myslím, že je to taková pěkná oddechovka:)

      Vymazat
  2. Pěkná recenze, kniha mě předtím moc nezaujala, ale po Tvé recenzi věřím, že by se mi líbila :) A opravdu je spojený se Shakespearem?! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podle anotace bych si jí asi taky sama nevybrala, ale zaujalo mě právě to jméno:) No fakt, je to jeho příbuzný z dědečkovy strany

      Vymazat
  3. Zajímavá knížka--děkuju za recenzi ♥ Měj se krásně.Martina

    OdpovědětVymazat
  4. Ta knížka má krásnou obálku - zaujala mě na první pohled. Anotací by mě nejspíš až tolik neupoutala, ale nadchla mě ukázka, kterou jsi vložila do článku. Jestli se mi kniha někdy připlete do cesty, určitě si ji přečtu :) Moc pěkná recenze!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem si jí chovala live teprve až včera v Neoluxoru a obálka je minimalistická, takže fajn. Děkuju za pochvalu:)

      Vymazat
  5. Páni, já jsem vůbec netušila, že je to jeho potomek! :O Kniha vypadá zajímavě, myslela jsem tedy, že to bude spíš humorné, ale i tak to vůbec nezní špatně :) Parádní recenze! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, Kattie :) Já jsem to hledala jak ďas, jestli je to jeho potomek, vážně prý je:) Je tam i pár humorných vět, ale zase nic u čeho by se člověk válel smíchy. Řadila bych jí mezi vážnější knihy:)

      Vymazat
  6. Hneď ako som uvidela priezvisko som sa zamyslela nad tou spojitosťou 8D Je to milé, keď ešte narazíme na takéto príbuzenstvá, hlavne takých velikánov. A že tiež píše, je skvelým dedičným prvkom 8D
    Príbeh ma tak na prvý pohľad aj zaujal. Neviem či by ma trochu nenudil, ale zase aj by som sa dala na to nahovoriť. Willa Shakespeara mám rada a na Nika som zvedavá 8)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Porovnat s velkým panem Shakespearem se to asi moc nedá, přecijen je jiná doba, ale příběh je to svižný a mě osobně nenudil. Zkus až bude čas:)

      Vymazat