30. října 2015

Deník Dity P. 1 a 2 - Dita Pecháčková

Deník Dity P. 1

Dita Pecháčková mě zaujala ve svém pořadu o vaření. Líbila se mi ona, její kuchyň a především její jednoduché recepty. Mám ráda, když je vaření snadné, ale efektivní a Dita to v televizi přesně takhle podala. Když před třemi lety vydala svoji první kuchařku, zběsile jsem o ní psala Ježíškovi. O Vánocích jsem se s ní už mazlila a na Nový rok zkoušela vyprošťováky, kterým Dita věnovala celou kapitolu.
 


Dneska se vydává strašný množství kuchařek a když někdo chce opravdu zaujmout čtenáře/kuchaře, nestačí vydat jen obyčejnou, recepty popsanou knihu. Musí do toho přidat něco víc. Dita do svojí kuchařky přimíchala celý svůj život, svoje sny, svoje vzpomínky, o kterých se na několika stranách velmi čtivě rozepsala. Deník Dity P. má tak oprávněně svoje jméno.
 

 
Tahle kuchařka je zdrojem potěšení jak pro chuťové buňky, tak i pro oči. Celou knihou vás provází velkoformátové nádherné fotografie jídla, žádné malé obrázky někde v rohu. Umělecké dílo gastronomie. Z takové kuchařky je pak radost vařit i když moje výtvory leckdy nevypadají tak jako na fotkách, ale to časem vychytám :) Reklamace na jídlo nebyly žádné a to nejdůležitější.


Občas slýchám názory, že Dita vaří notoricky známé recepty jako třeba šunkofleky nebo bramboračku a dělá, že objevila Ameriku. Ano, v Ditině kuchařce je spousta známých receptů, které si každá rodina upravuje podle sebe. Jenže já jsem ráda, že je někdo dal dohromady na jedno místo tak, jak je dělá on a ještě je dopodrobna popsal. Za prvé Dita tak vytvořila skvělou kuchařku pro začátečníky a za druhé mně se tenhle osobní přístup k jídlu strašně líbí. Jídlo není jenom něco, co musíme dodávat tělu, abysme neumřeli. Jídlo je radost, smích, sblížení, zážitek...láska.


Deník Dity P. 2

Dita Pecháčková píše kuchařky podle svých životních kapitol a příběhů. Od vydání první kuchařky se stačila vdát a když vrcholily přípravy druhé, každou chvíli čekala syna Davida. Jak sama píše, svůj život postavila z hlavy na nohy, ale vášeň pro vaření jí zůstala.
 

I druhá kuchařka je napěchovaná skvělými recepty. Stejně jako v první, některé jsou více známé, některé méně. Všechny jsou ale polopaticky popsané, takže šance, že přípravu jídla zmršíte, je velmi malá. Abych dokončila porovnání - obě kuchařky jsou si podobné, ve stejném duchu, ale druhá se mi zdá o trošku lépe obrazově zpracovaná.


 
Byla bych ráda, kdyby Dita natočila pořad i podle druhé kuchařky, nicméně o tom zatím nic nevím. Na internetu je spousta držkování na to, že pořad v podstatě nemá scénář a Dita tam mluví "jak jí zobák narost". Těmhle gramanáckům bych chtěla vzkázat: Trhněte si pařátem! Půlka českýho národa je ráda, že dá dohromady vyjmenovaný slova po B a jestli toužíte po spisovný češtině, můžete si po večerech listovat Pravidly českého pravopisu nebo si přepněte na ČT24.



Jsem velkým zastáncem osobního přístupu k věcem. Mám ráda, když si někdo dá s něčím práci a vyhraje si s tím, na čem mu záleží. Odlišný přístup dodává projektu šťávu a to se podle mě potvrzuje i v případě Deníku Dity P. Proč by všechno mělo být nalajnované? Proč by všechny pořady měly mít striktní scénář? Chtěla bych tu víc takových lidí jako je Dita Pecháčková, kteří se nebojí jít s kůží na trh a být sami sebou před naší neustále kritizující společností, která je papežštější než papež a přitom je ve skutečnosti pouhým ho*nem na podpatku.

 
Nevadí mi, že Dita mluví v televizi nespisovně. Ať mluví tak, jak je zvyklá. Ať je to ona. Pokud bude stále vařit jednoduchá chutná jídla a ukazovat, že není nutný věci odflakovat, když chceme rychle uvařit něco dobrého, dál jí budu věnovat pozornost a dál si budu kupovat její kuchařky.

Jenom si nabídnout, co? :)


 
Kuchařky Dity Pecháčkové bych doporučila především začátečníkům. Jestli se potřebujete naučit vařit, tady je všechno vysvětleno naprosto pochopitelně. Nemusíte dumat nad tím, jestli špetka soli znamená vzít jí mezi dva nebo čtyři prsty. Naučíte se jednoduché recepty, které v pohodě zvládnete za pár minut po návratu ze školy nebo práce a najdete tu i recepty, kterými můžete oslnit návštěvu či překvapit na oslavě.
 
 
Deník Dity P. 1 vydala vlastním nákladem Dita Pecháčková v roce 2012, 274 stran.
Deník Dity P. 2 vydala vlastním nákladem Dita Pecháčková v roce 2015, 320 stran.

6 komentářů:

  1. 23. 9. se začala natáčet další řada. Sledujte její Facebook, je tam i pár fotek z natáčení. Petra

    OdpovědětVymazat
  2. Mam stejny nazor- at si kazdy dela sve veci po svem, nemusi byt preci vsechno stoprocentne bez chybicky, pak to prece vypada strojene,ne? Nebavi me, jak se kazdy boji delat veci jinak, po svem, protoze ma strach, co si o nem spolecnost pomysli...Tahle pani ten strach zrejme nema a to se nekomu zjevne nelibi...achjo...Super clanek a krasne fotky! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, jsem ráda, že to někdo vidí stejně :)

      Vymazat
  3. Díky za virtuální návštěvu na mém blogu.
    Též jsem horlivá čtenářka a též mám Ditu doma:-))
    Eva

    OdpovědětVymazat