9. listopadu 2015

Příběhy obyčejného šílenství - Charles Bukowski


Bukowski je v mojí hlavě spisovatelská perla vyválená v bahně, které ještě navíc zaschlo na pražícím slunci. Je to starej prasák, alkoholik, má hemeroidy a vášeň pro dostihy. Nic, co byste chtěli mít doma. Žije životem hochštaplera a co si myslí ostatní, je mu srdečně jedno. Nestydatě rozvádí svoje sexuální představy, ze kterých se slušným lidem zatmívá před očima a moralisté si dávají mokrej hadr na palici. V opilosti vede imaginární rozhovory s Hemingwayem, kterého oslovuje Ernie a mezi přáteli mu říká Hemáč. Bukowski je netaktní hovado. Přesto jsem se od jeho povídek nemohla odtrhnout a hned po dočtení mám znova čumák v další jeho knížce. Možná to o mně taky něco vypovídá...Znáte to přísloví: Řekni mi, co čteš a já ti řeknu, co jsi za člověka....:)


Všechny povídky a vůbec celé jeho dílo jsou do jisté míry autobiografické. Někdy užívá jiná jména, někdy přímo svoje vlastní. Jeho nejznámějším alter egem je Henry Chinaski, který se vyskytuje v řadě dalších počinů, třeba v románu Ženy nebo Poštovní úřad. Líbí se mi ta jeho totální otevřenost k světu, ta bezprostřednost, s jakou na vás pálí svoje nejintimnější myšlenky i to, že ze srandiček připomínající trip na LSD umí obratem přejít k naprosto vážným debatám o literatuře. Samotář se sklonem k exhibicionismu totálně obnažil svojí duši i tělo.


Příběhy obyčejného šílenství je moje první kniha od Bukowskýho a často čtu a slýchám, že je to jedna z jeho slabších. Nemůžu se dočkat, až si teda přečtu ty nejvychvalovanější, protože už touhle "slabší" si mě Bukowski omotal kolem prstu. Sám napsal, že nejlepší cesta, jak někoho zaujmout, je šokovat ho a můžu potvrdit, že to funguje skvěle. Na druhou stranu nelze tvrdit, že ta knížka je dokonalá. Spíš bych to charakterizovala jako dva extrémy: některý povídky vás totálně polapí a vtáhnou a u některých budete mít pocit, že ještě chvíli a unudíte se k smrti. Možná je to překladem, protože to překládali tři lidi, ale to si nejsem jistá, nenapadlo mě se u těch pár nudných podívat, kdo je přeložil. V každým případě ale zábava převažovala nad nudou.

Bukowskýho humor je sprostej, hnusnej a cynickej. Já se tomu směju, protože můj taky, ale pokud tu knížku někdo s odporem hodí do kotle, tak se tomu až tolik divit nebudu. Bukowski je víc než kdo jiný ten typ spisovatele, kterýho buď nesnášíte nebo milujete. Bukowski je důkazem, že i soustavně ožralí lidi můžou mít někdy dobrý úvahy o životě. Do jedný knížky vetknul obrovskej kontrast toho, jak moc můžeme být vysoko a kam až můžeme klesnout. A ať už je to jakkoli, buďme sami sebou, protože "Svět patří těm, co se neposerou."

Z anglického originálu Tales of Ordinary Madness přeložili Bob Hýsek, Michala Marková a Martin Svoboda. Originál vydán v roce 1983 nakladatelstvím City Lights Books v San Franciscu. U nás vydalo nakladatelství Argo v roce 2006, 252 stran

10 komentářů:

  1. MOc pěkná recenze. :D A moc hezký blog. Dneska jsem na něj narazila a musím říct, že se mi opravdu moc líbí. A ten citát v designu vůbec neznám, je skvělý. Snad tvůj vlastní?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju za pochvalu, jsem ráda, že se ti tu líbí, jdu k tobě taky mrknout :) Citát je od Heinricha Heineho. Byl to mistr slova a nebál se ho použít - taky díky tomu byl jedním z nejvíc zakazovaných autorů svojí doby.

      Vymazat
  2. A teď si představ, že já četla Bukowskiho ve třinácti, naprosto nepolíbená tím, co mě čeká. Sice jsem z toho byla tehdy úplně vedle, přiznávám, ale já si jeho tvorbu tak nějak oblíbila, i když jsem četla jen jednu a tři čtvrtě knihy (nedočíst knihu je trestné, vím vím, ale už si nepamatuju okolnosti... O:-). Tuhle jsem ale nečetla! Alespoň vím, k čemu se vrátit. Zrovna mám ve výběru knih menší krizi a přijde mi, že ne pokaždé sáhnu správně, tak to tentokrát snad vyjde. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak na 13ti letou duši to musel být fakt nářez:)) Jakou knihu jsi četla první? Myslím, že Bukowki je v případě čtecí krize dobrá volba :)

      Vymazat
  3. od bukowskeho som ešte nič nečítala, ale určite sa chystám. práve kvôli tomu jeho bezprostrednému štýlu písania :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Snad z těch jeho sprosťáren nebudeš moc v šoku, jestli jsi patříš spíš ke slušňačkám...:) Dej vědět, jestli ho miluješ nebo nesnášíš :)

      Vymazat
  4. Čtivá a zajímavá recenze. Já teda nevím, jestli bych na to měla dovahu, na nějaké sprosťárny nejsem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V tom případě radím se Bukowskému vyhnout velkým obloukem :) Děkuji za pochvalu

      Vymazat
  5. S Bukem jsme začala přesně touhle knihou a jak říkáš, jestli tohle je ta slabší, tak pak ten zbytek... To musí být Pán génius :D Bukowski si mě získal a nebojím se říct, že jedna z těchto povídek kandiduje na vítěze mého žebříčku. Jinak taky máš takové nutkání přečíst si Hemingwaye, jak ho pořád zmiňuje? Já hrozně 😀

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám no :) Ale je fakt, že já tohle mám pokaždý, když se někde v knize objeví jméno dalšího autora. Hemingwayovi jsem se začala věnovat po přečtení knížky Paní Hemingwayová, ta byla výborná. Zatím se mi od něj nejvíc líbily Povídky, ty fakt můžu doporučit, jestli s ním hodláš začít:)

      Vymazat