18. června 2016

Jméno růže - Umberto Eco

První román Umberta Eca popisuje paměti, které vypráví starý benediktinský mnich Adso z Melku. Příběh začíná před mnoha lety, kdy ještě jako novic doprovází svého učitele Viléma z Baskervillu na jakési diplomatické cestě. Během této cesty se stanou hosty v italském opatství vysoko v horách. Místní opat se s důvěrou obrací na Viléma a vzhledem k jeho zkušenostem mu svěřuje vyšetřování neobjasněného úmrtí, k němuž nedávno došlo. Když za téměř hororových okolností zemřou další lidé, upustí Vilém od domněnky, že první mrtvý spáchal sebevraždu a začne hledat vraha. Kdo tak nemilosrdně sprovodil mnichy ze světa a kvůli čemu? Stopa vede do labyrintu největší knihovny tehdejšího křesťanského světa....


Jméno růže je kniha, která trpí těžkou krizí identity. Obecně je sice označována za historický román s prvky detektivky, ale stejně tak by mohl být filozofický nebo sociálně-politický. Lze jí tak pojmout mnoha způsoby. Mě nejvíc zaujala detektivní zápletka, ale jako kdybych měla pykat za zvolení nejjednodušší varianty, přišlo mi, že autor cíleně sabotuje zvědavost, kterou ve čtenáři tato zápletka vyvolává. Vždycky se v tu nejnevhodnější chvíli začne zabývat úvahami o náboženství, vědeckými objevy nebo zásadními tématy středověku, do něhož je celý příběh zasazen. Pro někoho je to možná příjemné dokreslení děje, ale mně tyto vsuvky úplně nevyhovovaly. Není to tak, že by mi ty doplňující informace přišly zbytečné, to rozhodně ne. Z některých autorových slov jsem přímo unešená, dokázal jednoduše popsat složité věci, ale radši bych si o nich přečetla samostatně, ne během detektivního příběhu. Občas mívám pocit, že některé knihy by mohly být poloviční, ale tady by mi vyhovovala spíš jedna navíc. Na druhou stranu je to asi metoda cukru a biče. Autor vás nutí mít zapojený mozek na 400%, protože se musíte soustředit na několik odlišných linek, ale za odměnu vám předhodí takovou geniální nádheru, kterou si budete chtít přečíst několikrát, abyste se nabažili.

Podle jména Vilém z Baskervillu může čtenáře napadnout, že jako inspirace autorovi posloužilo dílo Arthura Conana Doyla. Tato teze nejspíš nebude daleko od pravdy, protože Vilém z Baskervillu stejně jako Sherlock Holmes je vzdělaný muž a zdatný detektiv, který používá dedukční metodu, má skvělé pozorovací schopnosti a dokáže přesvědčivě argumentovat. Ač sám patří k řádu františkánů, věří, že používání vlastního rozumu je pro člověka přínosnější, než víra v Boha. Zároveň je patrná jmenná shoda Vilémova společníka Adsona s dr. Watsonem, i když osobnostně jsou každý jiný.


Kniha Jméno růže je jako stvořená pro ty, kteří milují výzvy. Patří k nejnáročnějším a zároveň nejkrásnějším knihám, které jsem četla. Má co nabídnout milovníkům historie, především období středověku, které popisuje bez přikrášlování. Stejně tak pojednává o otázkách křesťanství a rozvádí i mnohé životní filozofie, kterými se lidstvo zabývá dodnes. Třešničkou na dortu je Adsonova malá ale o to výraznější milostná zápletka. Jde o knihu, která zanechá hluboký otisk a její myšlenky mnohým zůstanou v hlavě ještě dlouho po dočtení.

Z italského originálu Il nome della rosa vydaného nakladatelstvím Bompiani v roce 1980 přeložil Zdeněk Frýbort.
Moje vydání je z roku 1985 od nakladatelství Odeon, 498 stran.
Podle knihy byl natočen v roce 1986 i stejnojmenný FILM v hlavní roli s Seanem Connerym. 

22 komentářů:

  1. Jméno růže již dlouho patří na seznam knih, které si chci přečíst. Povedený článek!

    cernobilydenik.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  2. Momentálne je to číslo jedna na mojom to-read zozname - hlavne po tom, čo bola kniha spomenutá na hodinách dejín umenia... Čo sa týka množstvo informácií, a boj dej versus informácie, že vraj je to preto, lebo Ecco vychádza z dobových reálií. Juj, teším sa už, keď budem mať konečne čas čítať. A toto. :3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Musím říct, že rozsah jeho historických znalostí je fakt ohromující a stejně tak to, jak geniálně to uměl použít do příběhu. Jestli máš cit pro umění, věřím, že tě Jméno růže taky nadchne:)

      Vymazat
  3. Při čtení jsem to měla nejspíš podobné jako ty. Začala jsem číst detektivku a postupně jsem si musela zvyknout na to, že tenhle román má vrstvy, spoustu vrstev. Ale čtenářský zážitek to byl skvělý - i když to rozhodně není kniha, u které by si člověk odpočal :)

    Mimochodem, skvěle napsaná recenze :) Myslím, že "krize identity" je asi nejvýstižnější popis, co se k téhle knize dá vymyslet :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc:) Přesně tak, s tou vrstevnatostí jsem bojovala moc, ale stálo to za to a pokud to bude v další knize (mám rozečtený Pražský hřbitov - skvělé hned od začátku) stejně, zase to nevzdám, protože mám pocit, že knihy Umberta Eca mají pro mě takovou zvláštní přidanou hodnotu.

      Vymazat
  4. Jméno růže je jedna z mých nejoblíbenějších knih. Moc se mi líbilo právě to, jak musí člověk uvažovat nad interpretací bible a zároveň to krásně zapadá do té "detektivkové" linie (třeba ty úvahy o tom, jestli se Ježíš smál nebo nesmál, to mě moc zaujalo...) Ne nadarmo se o tomto románu říká, že je mnohovrstevnatý. Četla jsem tu aktualizovanou variantu z Arga a zajímalo by mně, co všechno Eco změnil :-)
    Jediná věc, která mi na těch historicko-filozofických pasážích vadila, bylo autorovo podprahové poseltví čtenáři: "Já jsem tady ten sečtelý, kdo si frčí ve středověké mystice, a ty jsi jen cucák, když vůbec nevíš, o čem to tu píšu..." :D Ale Eco si to holt mohl dovolit :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já právě miluju, když je někdo na něco fakt bedna a hrne mi informace. Myslím, že bych Ecovo vyprávění o historii mohla poslouchat hodiny a hodiny. V klidu přiznávám, že jsem úplnej cucák, ale zajímám se právě proto, abych jím nemusela být doživotně :) Jinak mně se nejvíc líbily jeho úvahy o lásce a pak debata nad tím, jestli je v pořádku, že když byl Ježíš chudý, aby byla církev bohatá.

      Vymazat
  5. Knizku znam jeste z dob, kdy jsme ji probirali ve skole. Nikdy jsem necetla a nejspis ani nebudu. Videla jsem film, ktery si ale pamatuji velice matne :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mě hrozně mrzí, že za nás se tyhle knihy ve škole vůbec neprobíraly:( Film jsem taky viděla, řadím ho k těm lepším, ale kniha byla o mnoho lepší:)

      Vymazat
  6. Já poslouchala audio knihu a ta byla výborná. Sice to bylo docela nekonečné poslouchání, ale bavilo mě to a příběh jsem si užila:-) Jedna z mála knih, která se mi z povinných knih líbila.
    A s "otiskem" musím souhlasit, do dnes si barvitě pamatuji průběh děje. :-)
    Mrs. Jungová

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsi vážně dobrá, já bych to jako audioknihu asi nedala. Přijde mi, že u audioknihy se do toho příběhu nedostanu tolik jako když čtu a tahle kniha vyžaduje hodně soustředění. Ale schválně si jí jako audioknihu někde seženu a poslechnu si jí třeba za rok.

      Vymazat
  7. Eliško, mám ji moc ráda, četla jsem ji několikrát! Mám ráda i film, krásná je i rozhlasová dramatizace.
    Když jsem byla v Melku, hodně jsem na knihu myslela, místní knihovna byla Ecovi inspirací...
    Posílám pozdravy, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky myslím, že se k ní budu vracet v průběhu života. Je to taková ta kniha, jejíž pasáže se mi nikdy neomrzí.

      Vymazat
  8. Jméno růže patří mezi mé nejoblíbenější knihy, ale souhlasím, že prokousat se jí není žádná legrace :-) Ale hlavně jsem jí četla, když jsem byla těhotná a můj synek jí vděčí za jméno, takže o to větší význam pro mě tohle dílo má :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je super, že tě kniha inspirovala pro takové důležité rozhodnutí, jako je jméno syna:) Jsem moc ráda, že má Jméno růže tolik příznivců a že se najdou i lidi, kterým se líbí i takováhle "neodpočinková" četba.

      Vymazat
  9. Knihu si pamatuju z gymplu, ale zatím jsem jí nečetla. Rozhodně se však chystám, jen nechávám uzrát čas, myslím, že po takovémto titulu musí člověk sáhnout opravdu v tu pravou a jedinečnou chvíli a ta u mě zatím nenastala. Děkuji za parádní recenzi, uchopit takovéhle veledílo není snadné a Tobě se to povedlo famózně :)) Hezký den! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za pochvalu:) Rozhodně máš pravdu, že tahle kniha potřebuje správné načasování. Doufám, že z ní budeš podobně nadšená jako já až se do ní někdy pustíš :)

      Vymazat
  10. Oooo, novy obrazek v hlavicce :-) Krasne :-)

    OdpovědětVymazat
  11. Miluju historické romány, ale ke Jménu růže jsem se zatím stále nedostala. Po přečtení tvé recenze jsem dostala chuť si knihu sehnat a pustit se do ní! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem moc ráda, že jsem nalákala. Je skvělá, můžu jí fakt jenom doporučit:)

      Vymazat