4. října 2016

Mort - Terry Pratchett

Každý majitel úspěšného podniku by měl mít někoho, komu svoje živobytí předá, až bude chtít odejít na odpočinek. A tak když si Smrť jednoho dne uvědomí, že je z toho všeho doprovázení duší na onen svět už unaven, rozhodne se, že si najde a zaučí pokračovatele. Vydá se tedy na pracovní trh, kde si mistři vybírají učně a vezme do služby posledního, který tam zbyl - mladíka jménem Mortimer, který sice vypadá jako nepovedená hříčka přírody, ale v hlavě mu to docela dobře zapaluje.  

Mort byl vysoký, rusovlasý, pihovatý, s vytáhlým tělem, které jako by bylo pod kontrolou svého majitele jen částečně a kromě toho se převážně skládalo z kolen a loktů.


V Sekáčově sídle, které se nachází v krajině nezávislé na čase ani prostoru, si Mort rychle zvykne a stane se z něj učenlivý pomocník. Nejprve pracuje jako čeledín ve stáji, kde opečovává Smrťova věrného oře. Ten si rád hraje na drsňáka a nosí se pyšně jako válečný kůň, ovšem jeho jméno je...Truhlík. Kromě Truhlíka a Smrtě sídlo obývá ještě starý kuchař Albert a Smrťova dcera Ysabell. S tou Morta čekají perné chvilky. Slečna špatně nese, že tatíček věnuje pozornost i někomu dalšímu, proto Mortovi neudělá nic dobrého.
Časem Smrť Morta naučí, jak někomu pomoci na onen svět. Je to zodpovědná práce i když se občas neobejde bez kousavých komentářů. To když je někdo rozhořčen, že pro něj Smrť nepřišel osobně, ale poslal za sebe svého asistenta. Skutečný problém nastane, když má Mort dopravit na onen svět krásnou princeznu Keli, která bude co nevidět zavražděna. V milostném pomatení smyslů zbabrá proces princeznina odchodu na věčnost, čímž se mu podaří změnit celou realitu. Princezna z toho moc velkou radost nemá, neboť uvízla někde mezi světem živých a mrtvých, a rozhodně by jí neměl ani Smrť, protože jakákoli změna reality je naprosto nepřípustná. Mort musí tuto nešťastnou situaci co nejdřív napravit. Nebude to snadný úkol, naštěstí na něj ale nezůstane sám. Pomocnou ruku mu podá ten, od koho by to nejméně čekal.

Pokud jste si v předchozích dílech oblíbili Smrtě a mrzelo vás, že se vždycky objeví jen na chvíli, než někdo "skape", mám pro vás dobrou zprávu: ve čtvrté knize Zeměplochy si ho užijete až až. Terry Pratchett vytvořil zosobnění smrti pomocí charismatického týpka s kosou a tím nejsušším smyslem pro humor, jaký si dovedete představit. I když se velká část děje odehrává především kolem Morta, já se právě nejvíc těšila na pasáže týkající se Smrtě. Užila jsem si jeho knihovnu, kde se píšou a skladují knihy lidských osudů nebo návštěvu místnosti, ve které uslyšíte pouze tiché šumění písku v přesýpacích hodinách života.

TO JE JEHO BRATRANEC, VÉVODA ZE STO HELIT. NEPATŘÍ ZROVNA K TĚM NEJPŘÍJEMNĚJŠÍM LIDEM, pokračoval Smrť. MOC ŠIKOVNÝ S JEDEM. JEŠTĚ VLONI BYL, CO SE TÝKÁ NÁROKU NA TRŮN PÁTÝ V POŘADÍ, DNES UŽ JEN DRUHÝ. TAK TROCHU SPOLEČENSKÝ HOROLEZEC, DALO BY SE ŘÍCI.

Morta řadím ke svým oblíbeným knihám Zeměplochy. Hlavní postavy jsou sympatické, děj plynule ubíhá, stále se něco děje, zkrátka čte se to moc dobře. Vlastně bych řekla, že Mort je teprve tím pravým rozjezdem Zeměplošské série. Díky Smrťovým kecům se nasmějete víc než u předchozích dílů a jako v dalších pratchettovkách i tady budete svědky razantní proměny hlavního hrdiny. Jediné, co tuhle skvělou knihu trochu kazí, je občasné používání novodobých výrazů našeho světa, které na Zeměploše působí jako pěst na oko. Pokud s Pratchettem teprve začínáte a nechcete číst celou Zeměplochu popořadě, tak Mort je jedna z těch "MUST READ" zeměplošských knih, kterou určitě můžu doporučit.

Z anglického originálu Mort vydaného v roce 1987 přeložil Jan Kantůrek.
U nás vydalo nakladatelství Talpress v roce 1994, 304 stran. 

14 komentářů:

  1. Mort též patří mezi jedny z mých nejoblíbenějších zeměplošských příběhů, hlavně proto že Smrťova postava je geniální a jeho hlášky miluju :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Smrť je TOP u většiny Pratchettových milovníků, jak to tak pozoruju:)

      Vymazat
  2. Pratchett u mě v knihovně ještě nebydlí, asi je to další z mých životních chyb :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to rozhodně! :) Navíc ty knížky jsou krásně barevný a skvěle dekorují interiér :)

      Vymazat
  3. Zdeněk Jakuba5. října 2016 9:23

    S Pratchettem se prozatím v knihkupectvích míjíme. Slýchám na něj mnoho rozporuplných názorů, přesto uvažuji, že mu díky Tvým recenzím dám šanci. Chci se zeptat, zda budeš psát recenzi na nového Harryho Pottera. Zajímal by mne Tvůj názor. Mimochodem přeji vše nejlepší k dnešním jmeninám (-: Zdraví Zdeněk

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Opožděně děkuji za přání:) Pratchetta určitě zkus, ten humor sice asi nesedne každému, ale to zjistíš hned jak otevřeš první knížku, jestli je to tvoje krevní skupina. Recenzi na HP neplánuju, nejsem fanda vzkříšení něčeho, co bylo jednou úspěšně ukončeno.

      Vymazat
  4. Tohle je autor mého syna, já jsem zatím knihami nepolíbená...
    Eli, měj hezký den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně stačilo jedno rande a ztratila jsem hlavu:) Díky Heli, taky se měj hezky:)

      Vymazat
  5. Skvělá recenze, já čtu pěkně popořadě a právě Morta mám na řadě jako dalšího. Z předchozích tří se mi moc líbila jak Barva kouzel tak Lehké fantastično, naopak Čaroprávnost mě spíše zklamala, takže se těším až si Mortem (kterého vychvaluje opravdu každý) spravím chuť :)
    Měj se krásně

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně, Čaroprávnos byla slabší. Barvu Kouzel a Lehké fantastično miluju hlavně kvůli Zavazadlu a Mrakoplašovi, to je super dvojka :) Děkuju za pochvalu!

      Vymazat
  6. Mort je skvělý... a knihy, kde se pohybuje výrazně Smrť, jsou taky moje oblíbené. Ale ještě radši než Morta mám asi Smrťovu vnučku Zuzanu (třeba v Otci prasátek) :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Celá "Smrťovic rodinka" je skvělá, samé osobnosti:) Já mám ještě hodně ráda hlídku.

      Vymazat
  7. Skvělá recenze a ještě hezčí fotka :)

    OdpovědětVymazat