26. května 2016

Terry Pratchett - Barva kouzel/Lehké fantastično


Jelikož jsem velká fanynka Terryho Pratchetta, rozhodla jsem se udělat blogový seriál o jeho knihách, o Zeměploše a zkrátka o všem, co se tohoto skvělého fantasy světa týká. Vzhledem k tomu, že cyklus Úžasná Zeměplocha zahrnuje více než 40 knih, bude to běh na dlouhou trať. To ale vůbec nevadí. Naopak. Díky výbornému překladu pana Kantůrka jsou tyto knihy mimořádně čtivé a kdo má rád fantasy ve spojení s poctivou dávkou černého humoru, bude je číst jedním dechem.

CO JE TO VLASTNĚ TA ZEMĚPLOCHA?
Zeměplocha je placka světa, kterou na svých bedrech nesou čtyři sloni stojící na krunýři obrovské vesmírné želvy A´Tuin. Kromě nezvyklých fyzikálních vlastností přispívá k netradičnosti tohoto světa fakt, že ho ovládá magie a řada šílených hrdinů s velmi svérázným smyslem pro humor. 

Zdroj: Google

BARVA KOUZEL
Do největšího a zároveň nejsmradlavějšího města na Zeměploše Ankh-Morporku přijíždí Dvoukvítek, první zeměplošský turista. Doprovází ho Zavazadlo, temperamentní žijící kufr na nožičkách, který bez milosti ztrestá každého, kdo se na jeho pána byť jenom škaredě podívá. Turista se dorozumívá pomocí slovníku a neví nic o místní chabé měně. Všude platí ryzím zlatem, jak je zvyklý z domova. Zpráva o přítomnosti většího množství  zlata se po Ankh-Morporku okamžitě rozkřikne a tato skutečnost značně zaujme cech zlodějů a vrahů. 

V hospodě U Prokopnutého bubnu se turista seznámí s Mrakoplašem, nedostudovaným, ale zato jazykově nadaným čarodějem, kterého si za několik zlaťáků najme jako průvodce. Když Mrakoplaš sevře v rukou zlato, za které by si mohl koupit půlku Ankh-Morporku, v hlavě už má plán, jak se s penězi elegantně vytratí. Tomu zabrání Patricij, který rozhodně stojí o zachování dobrých vztahů s Agateánskou říší, odkud Dvoukvítek pochází. Velice důrazně proto doporučí čaroději, že by se ve svém vlastním zájmu měl postarat o to, aby se turistovi nic nestalo. Bohužel to nebude vůbec snadný úkol. Dvoukvítek je naivní dobrák, který lační po dobrodružství. Zároveň si ale nepřipouští žádné nebezpečí, čímž přivádí ukázkového zbabělce a poseru Mrakoplaše k šílenství.  Na pouti s těmito dvěma výtečníky se  dostanete do mnoha zdánlivě neřešitelných situací. Setkáte se s trolly, draky, hrdiny, démony, a dokonce i se samotným Smrťem. Hlavní slovo bude mít samozřejmě magie.


LEHKÉ FANTASTIČNO
Když se na nebi objeví podivná červená hvězda, která se každým dnem přibližuje, Zeměplochu zachvátí panika. Jedinou možností, jak zabránit katastrofě, je použití osmi velkých zaklínadel z Oktáva - grimoáru samotného stvořitele. Naneštěstí v knize jedno ze zaklínadel chybí. Kdysi totiž Oktávo otevřel jeden ze studentů Neviditelné univerzity. Při té příležitosti zaklínadlo uteklo a usídlilo se mu v hlavě. Odtud pak začalo vyhánět všechna ostatní zaklínadla, díky čemuž se z něho stal naprosto neschopný čaroděj. Jak už asi správně tušíte, tím studentem byl Mrakoplaš.

V druhé části svojí cesty se Mrakoplaš s Dvoukvítkem ocitnou v hledáčku mágů z Neviditelné univerzity. Ten, kdo vysloví osm velkých zaklínadel, získá totiž obrovskou moc. Toho jsou si mágové dobře vědomi, ale pokud jedno zaklínadlo chybí, je tento jejich plán poněkud ohrožen. Naši dobrodruzi se ovšem nehodlají vzdát bez boje. Na jejich cestě je navíc teď doprovází jeden z nejobávanějších hrdinů Zeměplochy. A s tímhle bezzubým vzteklým dědkem není radno si zahrávat.


NESMRTELNÝ TERRY PRATCHETT
Zeměplocha je jedním z nejdokonalejších fantasy světů, jaký vám současná literatura může nabídnout. Jeho rozsáhlost a originalitu podtrhuje skvělý anglický humor, který je místy možná trochu drsnější než obvykle. Nenechte se zmýlit barevnýma pohádkovýma obálkama od ilustrátora  Joshe Kirbyho, o pohádky skutečně nejde.  Na stránkách Pratchettových knih se seznámíte s mnoha zajímavými postavami, z nichž žádná není nudná ani "normální". Barva kouzel a Lehké fantastično jsou z celého cyklu Úžasné Zeměplochy první a zároveň jediné dva díly, které na sebe přímo navazují. Další knihy už mají samostatný děj, takže je v podstatě jedno, kterou začnete. Pro lepší orientaci vám doporučuju číst je popořadě, protože postavy z jedné knihy se někdy objevují i v dalších dílech, ale zase to není tak, že byste si kvůli tomu čtení neužili.

Zeměplocha začala vycházet v roce 1983. Od té doby si získala miliony příznivců po celém světě a několik knih bylo dokonce zfilmováno. Terry Pratchett je dodnes jedním z nejprodávanějších fantasy autorů a i když nás tento geniální spisovatel v březnu 2015 navždy opustil, dílo, které tu po sobě zanechal, je úžasné a nesmrtelné. Věřím, že jeho knihy pobaví ještě několik generací.

Barvu kouzel přeložil z anglického originálu The Colour of Magic Jan Kantůrek
Vydalo nakladatelství Talpress v roce 1993,  290 stran
Lehké fantastično přeložil z anglického originálu The Light Fantastic Jan Kantůrek
Vydalo nakladatelství Talpress v roce 1993,  236 stran

14. května 2016

Vražda v Orient-Expressu - Agatha Christie


Agatha Christie je královnou anglické detektivky. Její romány se překládají do mnoha jazyků po celém světě. Vražda v Orient-Expressu je jedním z nejznámějších případů Hercula Poirota, excentrického detektiva z Belgie. Inspirací pro tuto knihu se autorce stala její vlastní cesta Orient-Expressem, kdy stejně jako v knize vlak z Iráku do Anglie uvízl ve sněhové závěji. 

Orient-Express přijíždí několikrát ročně do Prahy na Smíchovské nádraží. Kdy tu bude příště můžete zjistit ZDE
Hercule Poirot se musí urychleně vrátit ze Sýrie do Londýna kvůli jednomu ze svých případů. Jako nejrychlejší a nejpohodlnější se jeví Orient-Express. Nejprve to vypadá, že vlak je zcela obsazen, což nebývá touto dobou zvykem. Po několika peripetiích Poirot nakonec místo ve vlaku získá i když soukromé kupé je mu přiděleno až po připojení dalšího vagonu v Bělehradě. Noc v novém kupé ovšem není nijak klidná. Poté, co vlak zapadne v závěji, nemůže Poirot usnout. Stále ho ruší nějaké zvuky z vedlejšího kupé a později následuje uprostřed noci šrumec na chodbě. Jedna z pasažérek tvrdí, že byl u ní v kupé cizí muž. 

Druhý den ráno je v sousedním kupé objeveno mrtvé tělo milionáře Ratchetta, nepříjemného člověka, který v ostatních cestujících vzbuzoval neklid už na pohled. Okamžitě je jasné, že došlo k vraždě. Jenže vlak stojí stále v závěji, tudíž logicky vzniká podezření, že vrahem je někdo z pasažérů. Policii není možné přivolat, a tak se vyšetřování ujímá sám Poirot. Při výslechu pasažérů je seznámen s několika svědectvími, která si ale vzájemně odporují. Tím vzniká větší a větší zmatek. Jak si s tímto oříškem poradí Poirotovy malé šedé buňky? 


Na začátku se seznámíte se všemi cestujícími a budete mít pocit, že rozdílnější skvadru lidí jste potkat nemohli. Každá z postav je charakteristická něčím, co přitahuje pozornost. Sofistikovaná ruská hraběnka Dragomirovová, její německá služebná, maďarský diplomatický pár, italský podnikatel nebo onen velmi nepříjemně působící Američan Ratchett se svým komorníkem. Příběh má nádhernou starobylou atmosféru, která je doplněná jemným humorem. Líbilo se mi, že se autorka nevyžívá v krvavých scénách i když se to přímo nabízí. Popis samotné vraždy vyjde na několik málo řádků a je velice střízlivý. Poirot tradičně zůstává nad věcí a do popředí děje místo brutálního zločinu vstupují jeho úvahy a myšlenky. Ačkoli se na vás v poměrně krátkém čase nahrne mnoho nových informací, v příběhu se neztratíte. Posloupnost událostí vám zůstane jasná. Děj je dynamický a zároveň nepředvídatelný, což vás udrží v napětí až do konce. A že ten konec stojí za to. Bude váš kandidát na vraha ten pravý nebo zjistíte jako já, že jste celou dobu jenom slepě tápali uličkami vlaku?

A tady ho máte i s průvodčím. 
Z anglického originálu Murder on the Orient Express přeložila Eva Kondrysová.
Originál vydán poprvé v roce 1934 nakladatelstvím Collins Crime Club v Londýně, na fotce je vydání Knižního Klubu z roku 2002, 224 stran. 

12. května 2016

Svět knihy 2016 - 12. - 15. května


Ahojte, dneska vám přináším report ze Světa knihy 2016, největšího knižního veletrhu u nás. Jde o knižní akci, kterou si žádný pořádný knihomol nemůže nechat ujít a pokud musí, určitě v noci tajně brečí do polštáře. Letošním čestným hostem Světa knihy jsou severské země. Jejich literatura je oblíbená hlavně mezi příznivci detektivek, ale k vidění a slyšení byla i klasická severská díla včetně knížek pro děti. Milovníkům literatury mají seveřani rozhodně co nabídnout. 

Jejich stánek na veletrhu je designově úžasný a nepřehlédnutelný. Organizátoři při jeho návrhu spolupracovali s Fakultou architektury ČVUT, odkud dostali zhruba 50 nápadů. Jako vítěz byla vybrána tato jednoduchá kartonová stavba v barvách severských vlajek. Autorkami jsou slečny Markéta Rádková a Monika Fišerová. Inspirací pro tento návrh byl šetrný přístup severských zemí k životnímu prostředí. Oproti stánkům čestných hostů Světa knihy v minulých letech tento rozhodně vybočuje z řady. Je to velmi příjemná a zajímavá změna, která jistě přiláká spoustu lidí. Teď už fotky a pár slov k nim. 



8. května 2016

Cesta na popraviště-příběhy z českých zemí - Vladimír Šindelář


Tuhle knihu jsem ukořistila teprve včera a podařilo se mi jí s malýma přestávkama zhltnout na jeden zátah. O historii katovského řemesla v českých zemích jsem se začala zajímat po přečtení výborného díla Paměti kata Mydláře od Josefa Svátka. Bohužel knih zabývajících se výhradně touto tématikou je poměrně málo, protože ani historické prameny nejsou zrovna bohaté na informace o praktikách mistrů popravčích. O to větší mám vždycky radost, když na takovou knihu narazím. 

Kniha Cesta na popraviště vám v několika kapitolách přiblíží funkci útrpného práva ve středověku a raném novověku. Dozvíte se, jak v minulých stoletích probíhalo vyšetřování a soudní jednání, co všechno se tehdy považovalo za hrdelní trestný čin nebo jakými způsoby se vykonávalo mučení a popravy odsouzenců. Středověk byl tvrdá a temná doba. Tomu odpovídá i nemalá drastičnost udělovaných trestů, jak se můžete sami přesvědčit z mnoha uvedených případů.


Za nejzajímavější část knihy bych označila kapitolu věnovanou přímo mistrům meče a poměrům jejich života na okraji společnosti, která je brala jako "osoby na cti snížené". Uvidíte krásnou ukázku lidského pokrytectví. Na kata se všeobecně pohlíželo s opovržením, ale na popravištích mnozí lidé ochotně čekali celou noc, aby si zajistili místo s nejlepším výhledem. Veřejné popravy byly totiž velkou událostí a nebylo nic divného, když se na ně ve větších městech přišlo podívat i několik tisíc lidí. Fungovaly tak zároveň i jako výstraha pro potencionální zločince. Kromě poprav a útrpného práva vykonával kat i mnohé další činnosti, o kterých se v knize dočtete. 

Za zmínku stojí i kapitola o velkých pražských exekucích, kde je perfektně popsaná poprava 27 českých pánů v roce 1621. Celkově se mi moc líbily autorovy popisy i z dalších historických období, jen jsem trochu postrádala dobu Karla IV, které se bohužel věnoval úplně minimálně. Kniha obsahuje i zajímavou obrazovou přílohu a seznam použité literatury, odkud můžete čerpat další knihy s danou tématikou. Jediné, co bych mohla knize Vladimíra Šindeláře vytknout, je občasné opakování údajů, ale to není nic zásadního. Rozhodně mě to neodradí od přečtení druhého dílu Cesty na popraviště, kde se autor věnuje středověkému a novověkému trestnímu právu v Evropě. 

Vydalo nakladatelství XYZ v roce 1997, moje vydání je dotisk z roku 2015, 333 stran.