10 webů pro lepší přehled o literatuře

Chcete mít přehled o literatuře? Já jo a tak jsem si dala dohromady seznam několika českých webů, které mi přijdou informačně užitečné. Pokud máte rádi nějaký další knižní web, budu ráda, když mi ho napíšete do komentářů. Přijde mi, že jich je strašně málo.


 LITERÁRNÍ WEBY
-------------------------------------------------------

CITARNY.CZ

Čítárny jsou jeden z nejstarších českých internetových projektů o literatuře a přijdou mi i nejobsáhlejší. Najdete tam recenze, přehled knižních akcí, info o literárních cenách u nás i ve světě nebo se třeba můžete dozvědět, jaké knihy mají rádi sami spisovatelé. Spousta zajímavých rubrik.

ILITERATURA.CZ

Internetový literární časopis poukazující na rozmanitost české i zahraniční literatury. Kromě novinek tam občas vychází kritiky původních českých děl a překladů ze zahraničních literatur. Představuje naše i cizí autory a také literární ceny, festivaly, veletrhy apod.

VASELITERATURA.CZ

Články o domácí i světové literatuře. Cíleno jak na beletrii pro dospělé, tak na literaturu pro nejmenší čtenáře, komiksy a odbornou literaturu. Recenze knižních novinek, články z oblasti dějin literatury i literární teorie.

BLOG MARTINUS.CZ

Zaměřeno převážně na literární novinky, tady se dozvíte, jaké knihy právě "frčí". Recenze i další knihomolské články. Zprávy ze světa literatury. Bohužel horší přehlednost.

BLOG NEOLUXOR.CZ

Výborně přehledný blog plný knižních recenzí právě vycházejících knih, sem tam nějaké info z literárního světa nebo rozhovor se spisovatelem. Téměř neustále probíhá nějaká soutěž. Kalendář knižních akcí probíhajících v Neoluxoru.

KLUBKNIHOMOLU.CZ

Informuje čtenáře o knižních novinkách na českém trhu, hlavně pokud jde o beletrii a populárně naučnou literaturu pro děti a mládež. Najdete tam rozhovory s autory, ukázky z knih, reportáže ze křtů nebo autorských čtení. Kalendář akcí s knižní tématikou.

LITERÁRNĚ - SPOLEČENSKÉ WEBY
-------------------------------------------------------

LITERARNI.CZ

Co se děje v literatuře a její vliv na společnost. Dost prostoru věnováno poezii a novým, méně známým autorům. Recenze a ukázky z knih, rozhovory s autory.

LITERARKY.CZ

Kulturně-politický měsíčník, papírově vychází poslední čtvrtek v měsíci a mají ho jen někde. Nejde o klasický literární časopis, ale podstata tradice Literárních novin spočívá spíše v účasti spisovatelů a intelektuálů na společenské diskuzi.


LITERÁRNÍ "SOCIÁLNÍ SÍTĚ"
-------------------------------------------------------

DATABAZEKNIH.CZ

První česká obdoba Goodreads.com. Informace o knihách, skvělý knižní bazar, diskuze, možnost přidávat vlastní názory na knihy nebo odkazy na recenze. Velká databáze knižních blogů. Mají vlastní mobilní aplikaci, ale jinak se nikam moc nevyvíjí.

CBDB.CZ

Československá bibliografická databáze. Stejný koncept jako u Databazeknih.cz. Docela dlouho jsem tenhle web přehlížela, ale v poslední době se mi zdá, že je uživatelsky přívětivější. Taky má databázi knižních blogů a vlastní mobilní aplikaci. Činnost uživatele na webu je zaznamenávána pomocí odznaků (třeba 100 knih v knihovně, největší komentátor atd.), to mě baví a zkrátka je vidět, že tvůrci neusnuli na vavřínech a snaží se web zdokonalovat.

Stránky světa - Kai Meyer

Představte si, že žijete v domě s nekonečnou knihovnou, ve které pobíhají živá písmenka a kde se zahaleni vůní knih ve vzduchu třepetají ptáčci origami. Hodiny, ba i celé dny můžete hledat poklady v přeplněných regálech s knihami, až vám z toho půjde hlava kolem. Krásná představa, že jo? Měli byste vědět, že místo, jako je tohle, má i svoje "příšerky", ale pokud jste jenom trochu vynalézaví, snadno si s nimi poradíte stejně jako Furia Faerfaxová. Furia na první pohled vypadá jako obyčejná patnáctiletá dívka, ale přesto se v něčem liší. Je totiž bibliomantka. To znamená, že pomocí knih dokáže dělat různé zázraky a čerpat z nich energii nebo sílu. Tedy zatím ne, nejprve jí musí najít její vlastní dušekniha, která je nezbytná pro provozování bibliomantské magie. Než se tak stane, udržuje Furia přes kouzelný deník kontakt s chlapcem jménem Severin, který pochází z minulosti.

Nad Furiiným světem se vznáší Damoklův meč, protože bibliomant Siebenstern vytvořil tzv. prázdnoknihy, které způsobují mizení obsahu okolních knih. Pokud se jejich existence nebude nějak korigovat, dojde k librokalypse a literatura zanikne. Furiin otec je zabit při lovu jedné z prázdnoknih. Když je později unesen její bratr Pip, Furia nehodlá sedět s rukama v klíně a rozhodne se jednat. Vydá se hledat pomoc do Libropolisu - hlavního města knihomolů.


Ač zrovna nejsem fanynka žánru Young Adult, do téhle knihy jsem se zamilovala na první...stránku? :) Kai Meyer vytvořil velmi originální knižní svět se všemi jeho klady i zápory. Podařilo se mu zhmotnit hned několik knihomolských snů. Mě osobně nejvíc zaujalo město Libropolis, ve kterém jsou knihy hlavním obchodním artiklem a stejně tak fakt, že knihy propůjčují lidem úžasné schopnosti a celkově si žijí vlastním životem. 

Vizuálnímu popisu postav se autor věnoval zcela minimálně  a nechal tak volný prostor čtenářově představivosti. Jejich psychologie je ale skvěle promyšlená. Doslova vám ožijí před očima s tvářemi, které jim sami dáte. Co se týká postav, absence detailnějšího přiblížení není na škodu, nicméně při popisu bojovné zobáknihy mě strašně mrzelo, že Stránky světa nemají ilustrace. Minimálně mluvící drzá kniha se zobákem by si jasně danou podobu určitě zasloužila. 


Kniha má spoustu krátkých kapitol, díky čemuž se dobře čte a i přes prolínání časových linek se čtenář v ději neztrácí. Kupodivu se mi tu líbila i příjemná romantická zápletka, která se zbytečně necpe do popředí. Chvíle napětí úspěšně střídají odlehčené úsměvné pasáže. Humor je vyloženě milý a autor se mi jeví jako mistr v dávkování emocí. Nic nikde neřve, všeho tak akorát. Stránky světa modelově připomínají Kostičas, který se mi taky moc líbil, nicméně knižní svět Kaie Meyera v tomto mém osobním duelu boduje na plné čáře už jenom z důvodu mé lásky ke knihám. 

Stránky světa jsou trilogie, na což odkazuje i konec první knihy, který sice není úplně otevřený, ale vyvolává několik otázníků. V Německu vyšly již všechny tři díly, takže doufám, že se od nakladatelství CooBoo v brzké době dočkáme přeloženého pokračování. I když žánrově je tato kniha určena mladším čtenářům, mohu jí s radostí doporučit knižním nadšencům jakéhokoli věku.



Z německého originálu Die Seiten der Welt přeložila Tereza Pecáková
Vydalo nakladatelství CooBoo v roce 2016, 392 stran. 

Stopařův průvodce Galaxií - Douglas Adams

Arthur Dent a Ford Prefect se znají roky. Když Ford jednoho dne jen tak oznámí, že je vesmírným cestovatelem, nepochází z této planety a do zničení planety zbývá přesně 12 minut, má Arthur zrovna úplně jiné starosti. Nakonec je doslova přinucen všeho nechat a neodbytného Forda vyslechnout. Než si Arthur stihne srovnat v hlavě všechny ty "nesmysly" o konci světa, Ford už přichází s plánem záchrany. V posledních minutách Země se naši dva hrdinové vetřou na jednu z vogonských vesmírných lodí, které přiletěly naši planetu zlikvidovat.

Tím začíná jejich intergalaktická pouť. Ford vysvětlí Arthurovi několik náležitostí nezbytných pro přežití. I když má Arthur z toho všeho hlavu jako balon a nemůže se smířit s myšlenkou, že jeho planeta byla zničena, nezbývá mu nic jiného, než se přizpůsobit situaci. Vogoni nejsou zrovna přátelská cháska a tak se u nich chlapci moc dlouho neohřejí. Později se díky velmi nepravděpodobné shodě náhod dostávají na loď jménem Srdce ze zlata, které šéfuje zvláštní vesmírný týpek Zafod Bíblbrox a pozemšťanka Trillian. Zafodovo ego má rozměry menší komety, nicméně ani jeho nebetyčná hloupost a nadutost mu nebrání ve výkonu funkce prezidenta Galaxie (takové pozemské dežaví, co?). Zafod má se Srdcem ze zlata velké plány. Chce získat bohatství z mrtvé planety Magrathea, která byla v dávných dobách sídlem společnosti zabývající se výrobou luxusních planet na zakázku. Jenže tato planeta není tak mrtvá, jak se předpokládalo. 

Na rovinu musím říct, že tuhle knihu jsem pochopila, až když jsem se podívala na film. Vlivem mnoha pochval a doporučení jsem od ní měla velká očekávání. Těšila jsem se na ryze vesmírné sci-fi a představovala si něco ve stylu Červeného Trpaslíka. Bohužel první dojem byl velké zklamání. Hned od začátku jsem měla problém s popisy. Přišly mi nedostačující a omezující se jen na to nejnutnější. Vlivem toho mě totálně zradila představivost. Pak ty vesmírné termíny, které byly tak odborné, že bych to na první dobrou nevyslovila ani kdybych se přeskočila. Autor jich použil tolik, že jsem si začínala myslet, jestli nejde o projev nějaké skryté deviace. Naštěstí se slabě za půlkou knihy uklidnil.

Co se mi naopak líbilo, byl kontrast v ději, kdy nejdřív jednotlivec řeší problém, který je globálně bez významu, ale pro něj by byl zničující a najednou se vyskytne v podstatě totožný typ problému, který je ale devastační pro všechny. Podobných námětů, nad kterými si může čtenář hlouběji zafilozofovat, je v knize víc. To mě hodně bavilo. Stejně tak výborný situační humor. Postavy v knize bohužel nejsou tak dotažené jako ve filmu a ač má jít především o příběh Arthura a Forda, mě nejvíc zaujal Zafod a depresivní robot Marvin.

Celá kniha je napsána na můj vkus příliš úsporně a závěr není výjimka. Konec mě vůbec neuspokojil ani nenalákal k dalšímu čtení. Byla jsem rozhodnutá, že se do dalších dílů nepustím. Díky filmu, který je pro mě v tomto případě lepší než kniha, jsem ale nakonec změnila názor a minimálně druhému dílu ještě zkusím dát šanci. Stopařova průvodce po Galaxii řadím ke knihám, jejichž příběh má mnohem větší potenciál, než jaký byl autorem využit. Jde o sérii, takže je možné, že to byl od začátku záměr (malý rozsah knihy by tomu i odpovídal) a v dalších dílech se všechno naplno rozjede. Doufám, protože i když nemůžu říct, že bych se u Stopařova průvodce po galaxii nudila, tak mi tam na druhou stranu něco velmi podstatného chybělo.

Z anglického originálu The Hitchhiker´s Guide to the Galaxy vydaného v roce 1979 přeložila Jana Hollanová.
U nás vydalo nakladatelství Argo v roce 2002, 146 stran

Mort - Terry Pratchett

Každý majitel úspěšného podniku by měl mít někoho, komu svoje živobytí předá, až bude chtít odejít na odpočinek. A tak když si Smrť jednoho dne uvědomí, že je z toho všeho doprovázení duší na onen svět už unaven, rozhodne se, že si najde a zaučí pokračovatele. Vydá se tedy na pracovní trh, kde si mistři vybírají učně a vezme do služby posledního, který tam zbyl - mladíka jménem Mortimer, který sice vypadá jako nepovedená hříčka přírody, ale v hlavě mu to docela dobře zapaluje.  

Mort byl vysoký, rusovlasý, pihovatý, s vytáhlým tělem, které jako by bylo pod kontrolou svého majitele jen částečně a kromě toho se převážně skládalo z kolen a loktů.


V Sekáčově sídle, které se nachází v krajině nezávislé na čase ani prostoru, si Mort rychle zvykne a stane se z něj učenlivý pomocník. Nejprve pracuje jako čeledín ve stáji, kde opečovává Smrťova věrného oře. Ten si rád hraje na drsňáka a nosí se pyšně jako válečný kůň, ovšem jeho jméno je...Truhlík. Kromě Truhlíka a Smrtě sídlo obývá ještě starý kuchař Albert a Smrťova dcera Ysabell. S tou Morta čekají perné chvilky. Slečna špatně nese, že tatíček věnuje pozornost i někomu dalšímu, proto Mortovi neudělá nic dobrého.
Časem Smrť Morta naučí, jak někomu pomoci na onen svět. Je to zodpovědná práce i když se občas neobejde bez kousavých komentářů. To když je někdo rozhořčen, že pro něj Smrť nepřišel osobně, ale poslal za sebe svého asistenta. Skutečný problém nastane, když má Mort dopravit na onen svět krásnou princeznu Keli, která bude co nevidět zavražděna. V milostném pomatení smyslů zbabrá proces princeznina odchodu na věčnost, čímž se mu podaří změnit celou realitu. Princezna z toho moc velkou radost nemá, neboť uvízla někde mezi světem živých a mrtvých, a rozhodně by jí neměl ani Smrť, protože jakákoli změna reality je naprosto nepřípustná. Mort musí tuto nešťastnou situaci co nejdřív napravit. Nebude to snadný úkol, naštěstí na něj ale nezůstane sám. Pomocnou ruku mu podá ten, od koho by to nejméně čekal.

Pokud jste si v předchozích dílech oblíbili Smrtě a mrzelo vás, že se vždycky objeví jen na chvíli, než někdo "skape", mám pro vás dobrou zprávu: ve čtvrté knize Zeměplochy si ho užijete až až. Terry Pratchett vytvořil zosobnění smrti pomocí charismatického týpka s kosou a tím nejsušším smyslem pro humor, jaký si dovedete představit. I když se velká část děje odehrává především kolem Morta, já se právě nejvíc těšila na pasáže týkající se Smrtě. Užila jsem si jeho knihovnu, kde se píšou a skladují knihy lidských osudů nebo návštěvu místnosti, ve které uslyšíte pouze tiché šumění písku v přesýpacích hodinách života.

TO JE JEHO BRATRANEC, VÉVODA ZE STO HELIT. NEPATŘÍ ZROVNA K TĚM NEJPŘÍJEMNĚJŠÍM LIDEM, pokračoval Smrť. MOC ŠIKOVNÝ S JEDEM. JEŠTĚ VLONI BYL, CO SE TÝKÁ NÁROKU NA TRŮN PÁTÝ V POŘADÍ, DNES UŽ JEN DRUHÝ. TAK TROCHU SPOLEČENSKÝ HOROLEZEC, DALO BY SE ŘÍCI.

Morta řadím ke svým oblíbeným knihám Zeměplochy. Hlavní postavy jsou sympatické, děj plynule ubíhá, stále se něco děje, zkrátka čte se to moc dobře. Vlastně bych řekla, že Mort je teprve tím pravým rozjezdem Zeměplošské série. Díky Smrťovým kecům se nasmějete víc než u předchozích dílů a jako v dalších pratchettovkách i tady budete svědky razantní proměny hlavního hrdiny. Jediné, co tuhle skvělou knihu trochu kazí, je občasné používání novodobých výrazů našeho světa, které na Zeměploše působí jako pěst na oko. Pokud s Pratchettem teprve začínáte a nechcete číst celou Zeměplochu popořadě, tak Mort je jedna z těch "MUST READ" zeměplošských knih, kterou určitě můžu doporučit.

Z anglického originálu Mort vydaného v roce 1987 přeložil Jan Kantůrek.
U nás vydalo nakladatelství Talpress v roce 1994, 304 stran.