Vánoční koleda - Charles Dickens

Ze všech těch milionů příběhů, které kolem nás během roku projdou, mají ty vánoční největší kouzlo. Vánoce by měly být svátky klidu a pohody. Právě v tomto čase bychom si měli vzpomenout na své blízké, kteří tu s námi již nejsou, nebo podat pomocnou ruku bytostem (je jedno jestli lidem nebo zvířatům), které se z nějakého důvodu nemají tak dobře jako my. Bohužel v dnešní splašené době začíná tradice poklidných Vánoc pokulhávat. Materiální stránka tu krásnou duchovní úplně převážila. Jako kdyby to všechno bylo jen o dárcích. Jistě, o dárcích to je především pro děti, u nich je to pochopitelné, jenže i nám dospělým ten původní smysl Vánoc často uniká. Proto jsem pro dnešní článek vybrala knihu, jejíž příběh je sice vánoční, ale skrývá v sobě poselství poukazující na to, že jsou na světě důležitější věci než peníze. Třeba ohleduplnost, pochopení, poctivost nebo jen obyčejný úsměv.

Starý Scrooge je lakomec. Jeho chorobná posedlost penězi je všeobecně známá, proto se mu každý snaží vyhnout. Svého úředníka Boba Cratchita nutí pracovat i o Vánocích, které z duše nenávidí. Když ho jeho synovec přijde pozvat na vánoční večeři, hrubě ho odmítne a pošle ke všem čertům i s celými Vánoci. To ještě netuší, co se na něj chystá. V noci ho navštíví duch jeho mrtvého obchodního partnera Marleyho, který zemřel před sedmi lety o Vánocích. Scrooge vidí, že duch je obtěžkán obrovskými řetězy. Zdá se být velmi nešťastný. Zeptá se ho tedy, proč neodejde do říše mrtvých. Marley mu vysvětlí, že odejít nemůže, protože každého chamtivého člověka čeká po smrti krutý osud. Musí do konce svých věků vláčet těžké řetězy, symbolizující jeho hamižnost a u toho se dívat na trpící lidi, kterým nemůže pomoci. Zmíní se, že Scroogeho řetězy jsou už teď stejně velké jako ty jeho a to má ještě pěkných pár let života před sebou. Scrooge se vyděsí, ale Marley mu prozradí, že přišel proto, aby mu pomohl tento zlý osud odvrátit.

Písečný muž - Lars Kepler

Spisovatelské duo Lars Kepler to se čtenáři prostě umí, o tom se každý příznivec severské krimi nejspíš už dávno přesvědčil na vlastní kůži. Písečný muž je jejich čtvrtou knihou s komisařem Joonou Linnou v hlavní roli. Tentokrát ho čeká znovuotevření případu, který uzavřel před třinácti lety zatknutím sériového vraha Jurka Waltera. Ten byl následně odsouzen k doživotnímu pobytu na psychiatrii. Když se ale teď po tolika letech náhle objeví mladík, který měl být jednou z Jurkových obětí, vyvolá to samozřejmě velké množství otazníků.


Hned na začátek chci říct, že z knih Larse Keplera naprosto kvetu! Žádné jiné knihy ve mně nevyvolávají tolik protichůdných pocitů. Na jednu stranu jste uchváceni příběhem, který je tak napínavý, že toužíte číst jako robot ve filmu Číslo 5 žije a na druhou stranu vás vytáčí k nepříčetnosti nedotažené detaily děje, které možná nestály za pozornost autorům, ale vy je zkrátka vidíte, protože jste hnidopich.

Eragon - Christopher Paolini

Fantasy knihy jsou jedním z mých neoblíbenějších způsobů, jak na chvíli uniknout z reality. Ne, že by ta realita byla k nepřežití, ale občas...znáte to. Eragon a jeho dračice Safira šli až doteď mimo mě. Měla jsem mylnou představu, že tahle kniha nejspíš nebude za moc stát, protože jí autor napsal jako patnáctileté ucho. Když se mi dostala do rukou, čekala jsem pohádku o dracích a nějakých kouzelných postavičkách. Chyba. Už na straně 10 jsem věděla, že jí nedám z ruky.


Patnáctiletý Eragon žije se svým strýcem a bratrancem na farmě nedaleko městečka Carvahall. Jednoho dne najde při lovu v Dračích horách zajímavý modrý kámen. Nikdy takový neviděl, ale kdyby se mu ho podařilo výhodně prodat, mohlo by jim to zajistit jídlo na pár týdnů. Jenže kámen nikdo nekoupí.. Při zmínce, že byl nalezen v Dračích horách, dává místní obchodník okamžitě ruce pryč. Když se z "kamene" později vylíhne roztomilý malý dráček, Eragon pochopí, jak velké měl štěstí, že ho neprodal. Draky znal z příběhů carvahallského vypravěče Broma. Věděl, že to kdysi byli úctyhodní a výjimečně inteligentní tvorové, ale doby Dračích jezdců dávno pominuly a jejich draci se staly legendami. A jemu teď jedna taková malá legenda pobíhala po pokoji a mrkala na něj svýma obříma modrýma očima. Dal jí jméno Safira. Zpráva o dračím vejci rychle dorazí přes celou Alagaësii až k samotnému krutému králi Galbatorixovi. A jelikož ten by o draka ve svých službách velmi stál, posílá svoje nohsledy, aby mu ho přivedli. Díky těmto netvorům přichází Eragon o všechno, co měl kdy rád. Následně se s Bromem a Safirou vydává na cestu, jejímž cílem je pomsta.