12. května 2017

Terry Pratchett - Erik

Další pratchettovka je tady! Když se váš oblíbený zlomyslný pohádkový dědeček rozhodne, že napíše parodii na jedno z nejznámějších děl klasické literatury, je nad slunce jasné, že to bude trefa do černého. Pokuste se to prosím nebrat jako prznění staletím prověřené kvalitní četby, kterou Goetheho Faust bezesporu je (doporučuju, je to vážně skvělý příběh). Při čtení na chvíli zapomeňte na serióznost, kterou jméno Goethe vyvolává, a jednoduše se bavte.  

O ČEM KNIHA JE?
 Erik je nejmladší démonolog na Zeměploše. Usilovně se snaží vyvolat démona, který by mu splnil tři přání. Nevymýšlí si žádné novoty - jako každý druhý si přeje být vládcem světa, získat lásku nejkrásnější ženy a žít s ní věčný život. Brnkačka. Jenže celá věc má háček: místo démona se mu podaří vysvobodit z Podzemních rozměrů Mrakoplaše, nejneschopnějšího mága na Zeměploše. Když se o tom dozví král démonů, rozhodne se, že změna je život a aby oživil nedostatečnou fantazii démonů, nechá Mrakoplaše splnit Erikova tři přání. Avšak vtip spočívá v tom, splnit každému jeho přání doslova a do písmene, a přitom mu nikdy nedat to, co si vlastně přál... Na cestě ke štěstí si občas musíte projít peklem. Doslova. 
  

Ani v Erikovi není o parodické odkazy na historii nebo věci z našeho světa nouze. Ať už jde o  trojské války, ztracené civilizace, představy o pekle nebo byrokracii, která v něm najde svoje místo. Jedinečný humor Terryho Pratchetta asi není nutné představovat, většina fanoušků fantasy literatury se k nějaké jeho knize už jistě dostala. Pro lepší orientaci vám doporučuji přečíst si předchozí díly, ale většina Pratchettových knih má samostatný děj, takže vysloveně nutné to není. 

Mrakoplaš a Zavazadlo patří k mým oblíbeným pratchettovským postavám. Takový zlatý základ Zeměplochy. Všude, kde se tahle dvojka objeví, dojde dřív nebo později ke katastrofě, takže zábava bývá zaručena. Erik je příjemná oddechová jednohubka, která vám zabere ani ne jedno odpoledne.

Z anglického originálu Eric, vydaného v roce 1990, přeložil Jan Kantůrek. 
U nás vydalo nakladatelství Talpress v roce 1996, 188 stran.   

Žádné komentáře:

Okomentovat