17. listopadu 2017

Stránky světa; Noční země - Kai Meyer

Kai Meyer mě svým knižním světem nadchnul už v prvním díle Stránek světa. V další části příběhu se opět setkáme s šestnáctiletou Furiou Faerfaxovou. Ta se od první knihy zdokonalila v umění bibliomantiky a nyní se rozhodla spolu se svými přáteli vyhlásit válku krutovládě tří rodů, které tyranizují bibliomanty i exlibris. Je jasné, že zničit centrum zla bude velmi nebezpečný úkol a je otázkou, zda si tentokrát neukousli příliš velké sousto.


Obálka Noční země je v podstatě fotografickým negativem obálky prvního dílu, což vnímavému čtenáři může naznačit, že tady půjde o temnou stranu bibliomantského světa. První kniha byla spíše seznamovací a čtenář si užíval především nový knižní svět, zatímco akce bylo pomálu. Tady je to přesně naopak. Noční země je od začátku do konce jednou velkou akční jízdou. Je mnohem detailnější a náročnější. Autorovi evidentně sedí akční styl, ovšem citová stránka postav mu výrazně pokulhává. Mně osobně to až tak nevadilo, ale věřím, že více emočně založenému člověku by reakce postav v situaci, kdy jim např. zemře někdo blízký, přišly nedostatečné a chladné.

Trochu mě mrzí, že násilí a umírání v ději výrazně převyšuje ty milé věci, kterými bych se v knižním světě chtěla zabývat. Opět zjistíme mnoho zajímavých informací o uspořádání světa bibliomantiky, stejně tak o exlibris - lidech vypadlých z knih. Také se seznámíme s řadou dalších postav a objeví se i několik užitečných vynálezů, které by si přál vlastnit každý knihomol. Bohužel onen boj o moc, který má v knize hlavní slovo, staví ostatní zajímavé věci do pozadí. Ale takový už je asi úděl válek.

Jsem vážně nadšená světem, který Kai Meyer vytvořil. Je to jeden z těch detailně propracovaných fantasy světů, kde by bylo skvělé žít. Nicméně jeho postavy mi k srdci až tak nepřirostly. Nevím, jestli je to tím, že o nich poskytl málo informací nebo tím, že jsem už zkrátka jiná věková skupina a jejich myšlení mi není až tak blízké, tím pádem se s nimi nedokážu ztotožnit. Občas mi jejich chování připadalo nelogické a přiznávám, že bych na jejich místě viděla radši dospělé zkušené bojovníky - někoho, kdo bude více roven tomu, proti komu a čemu je tato válka vedena.

Cílovou skupinou této trilogie jsou čtenáři mladších ročníků, protože děj i postavy jsou tomu přizpůsobeny. Po přečtení Noční země, která je na rozdíl od prvního dílu plná násilí, vražd a mocenských intrik, je ale můj názor takový, že literární potenciál světa bibliomantů by byl mnohem větší, kdyby byl určen primárně dospělým. Mám pocit, že žánr Young Adult začíná být tomuto příběhu malý a stává se mu omezením, bez kterého by byl o hodně lepší. Těším se na velké finále a jsem zvědavá, jak si s tím Kai Meyer poradí, protože je to jeden z autorů, který vyniká nepředvídatelnými konci, což mě baví.

Z německého originálu Nachtland, vydaného v roce 2015, přeložila Kristýna Wanková.
U nás vydalo nakladatelství CooBoo v roce 2017, 424 stran. 

2 komentáře:

  1. Tak jsem si u tebe, Eliško, opět rozšířila obzory.
    Děkuji a posílám pozdravy, Helena

    OdpovědětVymazat