16. února 2018

Moje pýcha a předsudky k dílu Jane Austenové

Jane Austen - zdroj: Google
Kdybyste mi v minulosti řekli, ať si přečtu něco od Jane Austenové, že se mi to bude líbit, blahosklonně bych se na vás usmála a v duchu omluvila vaše pošetilé doporučení tím, že mě evidentně neznáte. Jestli něco nevyhledávám, tak je to přeslazená knižní romantika, kterou autor vyplodil s vědomím, že papír snese všechno. Papír možná ano, já jako čtenář ne. Všechny ty přehnané citové výlevy, scény, intriky, trapné žertování, následování srdce třeba do pekla a mozek utlačen kdesi v koutku stísněné růžové místnosti, kterou "trpitel" nazývá svou myslí. Uff, zabijte mě prosím někdo, moje cynická duše už nezvládá nést tíhu bytí na tomto světě.

Nicméně nedávno mi došlo, že mám tragické mezery na poli klasické literatury a tak jsem hledala něco, co bych jako milovník knih měla rozhodně znát a neznám. S Jane Austenovou jsem dlouho váhala, ale přeci jen - její romány patří k nejslavnějším na světě. Pak jí najednou měli v Levných knihách, takže jsem si koupila Pýchu a předsudek + Rozum a cit, že to alespoň zkusím. Zahodit to můžu vždycky.

Jenže nezahodila. Našla jsem přesně to, co mám ráda - anglický aristokratický příběh z doby, kdy se úzkostlivě dbalo na slušné vychování. Nevidím v tom romantiku, jen se mi líbí ten řád a pořádek, který byl tehdejší společností vyžadován. Poskytoval lidem svým způsobem určitou jistotu, kdy přesně věděli, co si mohou a nemohou dovolit. Zároveň mě baví sledovat, jak si uměli poradit, když jim společenská pravidla nebyla zrovna po chuti.

O Angličanech se říká, že je to národ sucharů. To už samo o sobě vylučuje nějakou přehnanou romantiku a asi na tom něco bude, protože romantika v knihách Jane Austenové je taková elegantní, hravá, milá, slušná a občas i vtipná. I když Austenová popisuje osudové drama mezi dvěma lidmi, dokáže to podat na úrovni a nedohání svoje postavy ke ztrátě sebeúcty ve jménu lásky. Musela to být inteligentní žena, která vybočovala z davu, stejně jako její knižní hrdinky.

Na druhou stranu její knihy vznikaly zhruba v 90. letech 18. století, v době průmyslové revoluce, ale příliš tomu neodpovídají. Zaměřuje se v nich převážně na venkovské vyšší vrstvy. Na venkově byl pokrok pomalejší než ve velkých městech a Austenová přes svoje jinak pokrokové smýšlení určitě ctila tradiční hodnoty. Nasvědčují tomu i popisy míst i postav, které jsou mimochodem bravurní. Občas jsem měla pocit, že s hlavními hrdinkami sedím v kroužku u velkého krbu, vyšívám a mám na sobě dobové šaty. Chodila jsem s nimi na procházky, kochala se krásou anglických venkovských sídel a sdílela s nimi všechny jejich radosti i starosti. Vyvolat ve čtenáři pocit, že ho hlavní postavy přijaly do vlastní rodiny, aby všechno prožíval s nimi, je podle mě důkazem, že lépe napsané to být už asi ani nemůže.

Takže tímto bořím svoje předsudky a veřejně se prohlašuju obdivovatelkou Jane Austenové. O jednotlivých knihách vám napíšu zase jindy.
 
„Je rozdíl mezi pýchou a hrdostí, ač se obě tato slova často užívají. Hrdý člověk nemusí být ještě pyšný. Hrdost se týká spíš toho, co si sami o sobě myslíme; pýcha toho, co si přejeme, aby si o nás mysleli druzí.“

9 komentářů:

  1. Eli, teď už jsem ji v ruce dlouho neměla, ale četla jsem jí a ráda!
    Měj hezkou neděli, Helena

    OdpovědětVymazat
  2. Hezký večer, prostě báječná recenze... a rozumím Vám, také jsem se nejprve chovala stejně předpojatě jako Vy... až studium anglické literatury mě "donutilo" si Pýchu a předsudek přečíst... a dodnes jsem své přednášející vděčná... :D
    Pokud Vám ještě mohu doporučit, tak tím novým filmovým zpracováním jsem byla velice zklamaná (měli jsme za úkol najít rozdíly mezi knihou a tím novým filmovým zpracováním), našla jsem však šesti dílnou adaptaci BBC z roku 1995 v hlavní roli s Colinem Firthem a tu zbožňuji... doporučuji ke shlédnutí! :D
    Pěkné únorové dny, Peťka :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ... zhlédnutí... (omlouvám se :D)

      Vymazat
    2. Zdravím, o adaptaci BBC vím, ale neviděla jsem a to mám Colina Firtha ráda, musím to napravit:) Já ho pořád vidím ve Valmontovi, tam byl super ♥

      Vymazat
  3. Moje oblíbená autorka. :) Souhlasím s tebou, že ta romantika je u ní nenásilná a vyplývá z děje. Austenová píše hlavně o životě, kritizuje společnost, v níž žila, a to všechno zvládá s úžasným nadhledem a ironií. K jejím knížkám se vždycky ráda vracím. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejspíš se se svou náturou narodila do špatné doby. Myslím, že se k ní určitě také v budoucnu ráda vrátím, fakt se mi to líbilo, hlavně Pýcha a předsudek a Rozum a cit, Emma byla sice taky dobrá, ale ne tak jako ty první dvě. Jsem zvědavá na další.

      Vymazat
  4. Také nejsem nijak extra na romantiku (i když si ji teda občas přečtu, ale málo která mě ohromí nebo alespoň více zaujme) a Jane Austenová byla láska od prvního písmenka. Srdcovka je pro mě Pýcha a předsudek. :-) Ale i další knihy od ní se mi moc líbí. Ono je to sice na jedno brdo, ale je to krásné. I když jako hodnotnější výpověď o dané době mi přijde asi Hardy, který je mým druhým "mazlíkem" z klasiků. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Takže Hardy, super, píšu si... :) Díky za tip, tahle doba má pro mě jisté pozlátko, i když asi kdybych tam tehdy žila, možná bych mluvila jinak :)

      Vymazat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.